Je zdravé všechno, co děláme pro zdraví?

zdravé jídlo

Lidstvo má novou modlu, které se klaní – je to jeho zdraví. Zdraví zaručující příjemný, spokojený a dlouhý život, protože to je to hlavní, na co se moderní člověk upíná. Jak málo by nám rozuměly předchozí generace! Proč vlastně obdivujeme hrdinu Achilla, který si místo spokojené dlouhověkosti vybral slávu a hrdinství vykoupené předčasnou smrtí? Co si myslíme o středověkých světcích, kteří svou mučednickou smrtí obětovali život ideálům? Sami na svém životě lpíme až chorobně, projevuje se to mimo jiné tím, že podstatnou část života přemítáme o tom, jak žít co nejzdravěji, místo abychom žili.

Nebát se jíst

Jestli je obrat k individuálnímu zdraví symbolem úpadku civilizace, nebo jejího pokroku, není naší ambicí rozhodnout. Každopádně zdravý život je náboženstvím většiny současných lidí a mezi jeho vyznavači je možné nalézt různé typy od ortodoxních (typ biomanželka) až po umírněné jedince. Jejich náhledy na to, co všechno životu prospívá a co mu naopak škodí, se mohou v některých detailech lišit. Nicméně panuje všeobecný konsensus, že pro plnohodnotný život je mimořádně důležité zdravé jídlo. Zdánlivě samozřejmé tvrzení funguje však jako rozbuška, protože shodnout se na tom, které jídlo je skutečně hodno přívlastku zdravé, se ukazuje jako jeden z nejtěžších úkolů současnosti. Tak těžký, že snese srovnání s rozpletením gordického uzlu. Různých samozvaných kazatelů, kteří vykřikují do světa své teorie o prospěšnosti pití česnekové vody, vynechání brambor z jídelníčku nebo omezení se na tzv. dělenou stravu, se najde víc než dost. Čemu tedy věřit? Budeme-li pokračovat v analogii s náboženstvím, kde jsou věrohodnějšími rádci než všelijací lžimesiášové kněží s teologickým vzděláním, objevíme profesi nutriční specialista. To je osoba odborně zaměřená na zdravé stravování, jejíž doporučení vždy zohledňují specifické potřeby konkrétního jedince a nestřílí od pasu nekompromisní hesla.

Nechat si poradit

Máte-li pochybnosti o serióznosti studijního oboru nutriční terapeut (a nebylo by divu, dnes se tváří jako věda opravdu kdeco), schválně porovnejte různé diety, kterých na internetu zaručeně objevíte desítky. Ty od nutričních specialistů vypadají nejlákavěji a nejpřirozeněji, a priori nezavrhují žádnou potravinu, ale sázejí na vyváženou kombinaci, přičemž nezapomínají, že jídlo kromě doplnění živin má být také požitkem. Výživová věda je realistická, tzn. že vychází z dostupných surovin, nebazíruje za každou cenu na pro některé “posvátné” biokvalitě, naopak počítá s tím, že najíst z omezených zdrojů planety potřebuje velké množství lidí. Služeb těchto odborníků využívají nemocnice, různá stravovací zařízení a gastronomické podniky, například také ty, které nabízejí tzv. krabičkovou dietu.

Jídlo není vše

Zdravé, tedy zdraví přinášející jídlo nepřelstí genetické dispozice, škodlivé faktory, jako je zhoršené životní prostředí nebo všudypřítomný stres. Jinými slovy: nezpůsobí, že se vám budou vyhýbat všechny nemoci a váš život bude mimořádně dlouhý. Co ale spolu s přiměřeným pohybem, vnitřním klidem a vírou v sebe sama dokáže – výrazně zvýšit kvalitu života, jenž vám byl dán do vínku. Až si budete vybírat, co jíst, pamatujte, že během jídla i po něm se musíte cítit dobře, nesmíte se přejídat ani se trápit hladem, a pokud náhodou někdy “zhřešíte”, zapomeňte na výčitky svědomí. Člověka stejně víc ohrožuje, jaké myšlenky ze sebe nechá vycházet, než to,jaké jídlo a pití sebe nechá vejít.

Co si představujete pod pojmem zdravá strava? Jaké jídlo je nejzdravější? Myslíte, že volba pokrmů může ovlivnit, jak se cítíte a jak žijete? Bylo by pro vás těžké změnit své stravovací návyky?