Zelené zlato: Víte, proč jsou pistácie tak drahé?

Pistácie

Asi každý milovník těchto malých zelených oříšků už se někdy zamýšlel nad tím, proč jsou pistácie tak drahé. V tomto článku nahlédneme pod pokličku a přiblížíme vám nejen, jak se pěstují, ale prozradíme také něco víc o tom, jak se zpracovávají a skladují. Slibujeme, že po přečtení vám bude hned o něco jasnější, proč při nákupu pistácií musíte sáhnout hlouběji do peněženky.

Pistácie jsou oblíbené nejen pro svou typickou nasládlou chuť, ale také pro účinky na zdraví. Je v nich mnoho minerálů, zdravých tuků a vitamínů. Navíc obsahují plno antioxidantů, které mimo jiné pomáhají například zpomalovat stárnutí. Obsažené esenciální aminokyselinyse zase doporučují konzumovat pro posílení imunitního systému a dokonce i pro lepší náladu. Není tedy divu, že jsou oblíbenou součástí jídelníčku. Jedinou jejich nevýhodou je právě cena, která se může zdát ve srovnání s ostatními druhy ořechů o něco vyšší. Proč tomu tak je?

První důvod, proč jsou pistácie drahé, je úzce spjat s podnebím

Keříky pistácií jsou odolné, vydrží mrazy a poradí si i s půdou chudou na živiny. Aby na nich však mohly dozrát plody, nesmí být rostliny vystaveny dlouhým zimám ani horkým létům s nízkou vlhkostí. A právě proto se pistácie pěstují jen na pár místech na světě, konkrétně v Turecku, Iránu a Americe.

Rostlinku pistácie si tedy můžete zasadit klidně i doma na zahradě, kvůli našim zimám se však úrody zřejmě nedočkáte.

Na první sklizeň si počkáte

Jako by nestačilo, že pistácie se pěstují jen na několika místech, celou situaci navíc komplikuje fakt, že rostlinkám trvá někdy až 7 let, než začnou plodit první ořechy. Maxima produkce pak dosahují až po neuvěřitelných 15–⁠20 letech. Pokud jste tedy plánovali, že své náklady na spotřebu pistácií snížíte nasazením několika stromků do skleníku, ani tudy cesta nepovede.

Vyhráno však nemáte, ani když pistáciové keříky vysadíte na vhodném místě a dáte jim dostatek času, aby začaly plodit. Jeden pistáciový strom totiž dokáže vyprodukovat asi jen 22,5 kilo ořechů, a to jen jednou za dva roky. To není moc velká úroda, co říkáte?

Kolem pistácií je spousta práce

Pistácie se třídí většinou ručně, protože stroje nedokáží dostatečně dobře vyselektovat špatné oříšky, které by mohly být hořké nebo jinak nevhodné ke konzumaci. Na některých místech, například v oblasti Bronte, která tvoří necelé 1 % celosvětové produkce, se dokonce ručně i sbírají. Farmáři navíc často musí vynaložit velké úsilí, aby svůj produkt ochránili před zloději. Právě v sicilském Bronte, ze kterého pocházejí opravdu vyhlášené pistácie, jsou zloději schopni ukrást stovky kil tohoto zeleného zlata.

Sucho a nedostatek vody

Dalším problémem je také nedostatek vody v Iránu, tedy v zemi, která je jedním z hlavních pěstitelů. Amerika se zase kolem roku 2014 potýkala s velkými suchy, což byl další faktor, který cenu pistácií vyšponoval.

Levné pistácie? Raději ne!

Z výše uvedených faktů je tedy jasné, že ač pistácie vypadají jako drahý špás, ve skutečnosti je cena přiměřená komplikovanému pěstování a množství práce při zpracování a sklizni. Pokud tedy narazíte na podezřele levné pistácie, je možné, že právě na zpracování či skladování se trochu šetřilo. V pistáciích se pak mohou objevovat plísně, které vašemu tělu na zdraví rozhodně nepřidají. Při nákupu pistácií si proto vždy vzpomeňte, co vše za jejich produkcí stojí, a raději si připlaťte za kvalitu.