Není vaším problémem syndrom vyhoření? Otázky, které si zodpovězte

Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření není nic nového ve světě. Kupodivu je to jeden z nejaktuálnějších problémů současnosti. V současné době se lidé snaží uspět a chtějí to tak moc, že zapomínají na všechno ostatní. Upínají se jenom k práci, jenže to pro ně může být zlomové. Mohou se totiž z práce unavit, mohou být dlouhodobě vyčerpaní, což následně povede k nechuti až odporu k práci, ke snižující aktivitě a efektivitě a dalším problémům. A všem těmto problémům obecně se říká syndrom vyhoření, což je prakticky nemoc, kterou však nevyléčíte během čtrnácti dnů s pomocí antibiotik. 

Jelikož je syndrom vyhoření poměrně závažná věc, je důležité nemoc odhalit včas. Třeba to ještě není v nejhorší fázi. Jenže jak poznat, že je syndrom vyhoření právě můj problém? Stačí si zodpovědět na několik otázek, které vám dají jasnou odpověď. 

Chcete odejít do důchodu právě teď?

Pokud si odpovídáte ano, možná právě u vás už takzvaně “hoří”. Mnozí lidé, kteří jsou otrávení z práce, kteří jsou přepracovaní a vyčerpaní si nepřejí nic jiného, než aby mohli nastoupit do invalidního nebo předčasného důchodu. 

Dráždí vás kolegové i zákazníky?

Opět je odpověď kladná? Pak u vás opravdu hoří. Se syndromem vyhoření a s odporem k práci přichází také podrážděnost, náladovost, rychlé vytáčení takřka kvůli hloupostem. Z počátku začnou člověka dráždit jenom kolegové, ale později dráždí i zákazníci, kteří se například zeptají na často opakovaný dotaz. 

Nadáváte svým kolegům či zákazníkům (byť jen v duchu)?

Každý, kdo si vytvořil pro svého šéfa, kolegy, klienty, žáky nebo zákazníky sprostou přezdívku, je z práce vytočen, práce ho nebaví a štve. A to je další příznak syndromu vyhoření, bohužel. Nemusíte hanlivou přezdívku ani vyslovovat nahlas, stačí, když ostatním nadáváte v duchu.

Další otázky, na které je dobré si odpovědět

  • Popuzují vás kolegové?
  • Máte zkažený den, když si vzpomenete, že musíte do práce?
  • Nemáte se kam posunout, protože už víte o práci naprosto všechno?

Sdílet článek