Sekačky na trávu nejen pro hradní zahradu

Sekačka na trávu

Pokud vlastníte baráček, určitě musíte čas od času vyběhnout na zahradu a pokosit trávu, která neustále roste. Podle velikosti zahrady a kvality vybavení může takové sekání zahrady zabrat i celé odpoledne. Ovšem krásně upravený anglický trávník je chloubou každého domu, a tak se sekání prostě nevyhnete. Je ale důležité vybrat tu správnou sekačku, aby sekání zahrady bylo co nejméně náročné. Existuje samozřejmě mnoho druhů sekaček. Můžeme zmínit například ruční nebo s automatickým pojezdem pro maximální pohodlí.

Sekání jako zábava

Sekačka na trávu je jako každý jiný stroj. Potřebuje údržbu, opravy a hlavně provoz, aby neležela jen tak ladem. Pokud ovšem zvolíte kvalitní sekačku, můžou se opravy a údržba snížit na minimum. Některé sekačky mají kvalitní nože, které vydrží celou sezónu bez nutnosti broušení. Koš, do kterého se vleze spoustu posekané trávy, skvěle se vysypává a ani s mokrou trávou nemá problém. Moderní sekačky dokáží díky automatickému pojezdu jet samy dopředu, a na vás je tak jen dodržování co nejpřesnějších linií, aby zahrada vypadala co nejlépe. Ze sekání zahrady s takovou hračkou je prostě jedna velká radost.

Jak vybrat tu správnou sekačku?

Hlavním faktorem při výběru nové sekačky je velikost plochy, kterou budeme sekat. Na velké plochy se hodí sekačka na trávu se širokým pracovním záběrem. Pokud budete sekat v členitém a těžko dostupném terénu, rozhodně se vyplatí pořídit sekačku s náhonem na všechna čtyři kola. Dalším důležitým faktorem je dostupnost elektrické energie, podle toho pak volíme buď sekačku na elektrický proud nebo benzínovou. Sekáte-li příliš velkou plochu, hodí se rozhodně sekačka na trávu s metodou zadního výhozu. Mulčovaní je vhodnější, pokud požadujete opravdu dokonalý trávník a sekáte často. I když sezóna už je v plném proudu, stále není pozdě vyměnit svou starou sekačku za novou, která vám ušetří spoustu práce. Nakoupit můžete například u průhonické firmy pana Jiřího Křapáčka, jehož stroje se starají o zahrady Pražského hradu.

Sdílet článek