Asi jen málokdo riskne dnes nechat uprostřed města zaparkované, nezamčené auto a odejít, protože už by ho nenašel. Naopak, chránit svůj vůz před zcizením je stále náročnější a často už je zamykání nestačí, proto se do aut přidávají další ochranné systémy.
K tomu, aby se s autem dalo odjet, je potřeba ho nejdříve nastartovat. To můžeme udělat buď autoklíčem, nebo po vzoru filmových hrdinů vytrhnout dráty a pospojovat je mezi sebou, dokud motor nenaskočí. Tady ale právě přichází zádrhel, protože dnes už má většina aut imobilizér a ten podobným kratochvílím nepřeje. Blokuje totiž možnost nastartovat auto bez správného klíče. Malé elektrické zařízení, integrované přímo do vozu, brání neoprávněnému návštěvníkovi v tom, aby s autem odjel. laicky řečeno, imobilizér komunikuje s řídící jednotkou automobilu a zároveň a čipem, který vysílá kód. Ten je většinou umístěný v plastové krytce klíčů od auta, a pokud tak nemáme ten správný klíč, nedojde k úspěšné komunikaci, imobilizér nepředá do řídící jednotky správné informace a auto nenastartuje. Imobilizér dnes patří mezi běžné ochranné prvky vozů mají ho téměř všechna novější auta. Trik s kabely tak může fungovat jen u opravdu starých vozů.
Pro ochranu aut se v dnešní době používají tři základní typy systémů:
- Autoalarm, tedy hlasitý zvukový signál, který se spustí při pohybu uvnitř auta nebo při pokusu o vloupání do auta. Doprovodným efektem bývá také blikání světel.
- Vyhledávací systém, který umožňuje auto vyhledat, pokud k jeho zcizení dojde
- Imobilizér, systém blokování startu auta bez originálního klíče
Kód pro imobilizér je, při každém vložení klíče při snaze o spuštění motoru, unikátní a vždy nově generovaný, riziko okopírování je tak mnohem nižší než v minulosti, kdy byl kód neměnný a stejný pro každý pokus o start.