Jednotky SSD jsou rychlejší než klasické pevné disky. Stojí opravdu za to?

SSD disk (Solid State Drive) a jednotky pevných disků (HDD – Hard Disk Drive) jsou dvě hlavní řešení pro ukládání dat, která jsou pro spotřebitele k dispozici. A každé z nich má své výhody, mají své specializované určení. Dnes už ale není otázkou, jaký typ úložiště vybrat, protože doporučení je jasné. Bitva SSD vs. HDD byla vyhrána již dávno.

Nejlepší jednotky SSD jsou mnohem rychlejší než jejich HDD protějšky, a přestože ztrácejí, pokud jde o celkovou velikost úložiště, jejich ceny nejsou v dnešní době příliš odlišné, aby místo toho vyžadovaly pevný disk. 

Kapacita úložiště

Není těžké koupit pevný disk s kapacitou několika terabytů. A kapacita se stále navyšuje, aniž by se navyšovala cena. Naproti tomu SSD jednotky mají tendenci mít mnohem menší kapacitu a stávají se mnohem dražšími při překročení kapacity 2TB.

Pokud jde o úložný prostor, mají však pevné disky výraznou výhodu a pravděpodobné tomu tak bude i v dohledné budoucnosti. Pokud chcete uložit něco dlouhodobě nebo uložit velké soubory a složky, pevné disky jsou tím správným kandidátem, což už je ale jediná z oblastí, kde pevné disky stále vynikají.

Rychlost, velikost a odolnost

Pokud mluvíme o rychlosti úložiště, zaměřujeme se převážně na to, jak rychle se mohou data číst a zapisovat. U pevných disků určuje časy čtení a zápisu rychlost otáčení jejich ploten. Při čtení souboru zaznamenává čtecí část hlavičky pozici magnetických záznamů při „průletu“ nad točícími se plotnami. Dokud je soubor, který se právě čte, zapsaný postupně (sekvenčně), pevný disk bude číst rychle. Nicméně, jak se pevný disk zaplňuje daty, soubor je zapsán v různých sekcích. Toto se nazývá fragmentací a vede k pomalejšímu načítání souborů.

U SSD není fragmentace problém. Části souborů mohou být zaznamenány náhodně v různých buňkách – a ve skutečnosti jsou tak navrženy – s malým dopadem na rychlost čtení, protože každá buňka je přístupná souběžně. Tento souběžný přístup ke každé buňce znamená, že soubory jsou čteny neuvěřitelně velkými rychlostmi – mnohem rychleji, než může dosáhnout HDD, bez ohledu na fragmentaci. To je důvod, proč systém s SSD jednotkou má mnohem rychlejší odezvu, protože jejich schopnost přístupu k datům na celém disku (náhodného přístupu) je mnohem rychlejší.

Tato vyšší rychlost čtení má ale háček. Buňky SSD jednotky se mohou časem opotřebovat a může se tím snížit jejich výkonnost. K výraznému opotřebení ale většinou nedojde dříve, než si uživatel vymění celý systém kvůli jeho zastarání. K dispozici jsou také technologie jako TRIM, které pomáhají udržovat jednotky SSD před rychlou degradací, udržují rovnoměrné opotřebení jednotlivých buněk.

Zato pevné disky jsou ale mnohem citlivější na fyzické poškození, protože mají mechanické součásti (rotující plotny s magnetickou vrstvou, nad kterými „plavou“ na vzduchovém polštáři hlavičky pro čtení a zápis dat). Pokud upustíte na zem notebook s pevným diskem, je vysoká pravděpodobnost, že do sebe pohyblivé součásti narazí, což může vést k potenciální ztrátě dat nebo úplnému destruktivnímu fyzickému poškození HDD. SSD jednotky neobsahují žádné pohyblivé součásti, takže lépe přežijí zacházení v noteboocích a jiných přenosných zařízeních.

Další věc, kterou je třeba mít na paměti, je fyzická velikost těchto úložišť. HDD jsou téměř vždy v rozměrech 3,5 nebo 2,5 palce, zatímco SSD jednotky mohou mít různé tvary a velikosti. Nejběžnější je stále 2,5 palcový disk, ale stále častěji se už setkáváme i s menšími SSD jednotkami typu M.2 a PCIe. Jsou dražší než jejich SATA III protějšky, jsou však mnohem menší a nabízejí nejrychlejší rychlosti čtení a zápisu.

Porovnání fyzické velikosti 2,5″ HDD vs SSD jednotky typu M.2

Ceny

Ačkoli se ceny snižují po celé roky, SSD jednotky jsou stále dražší než pevné disky při přepočtu ceny za gigabyte úložného prostoru. U obdobných kapacit byste mohli zaplatit téměř dvojnásobek za SSD než HDD – a ještě více při vyšších kapacitách.

Zatímco platíte vyšší cenu za nižší kapacitu u jednotek SSD, investujete ale celkově do rychlejšího, efektivnějšího a mnohem odolnějšího způsobu ukládání dat. Pokud budujete systém s rychlostí, s požadavky na výkon nebo přenositelnost, bude SSD tou lepší volbou. Ve většině stolních počítačů je přidání dalšího pevného disku snadné a levné, takže není problém při upgradu, když potřebujete více úložného prostoru. Samostatná jednotka pro data také umožňuje minimální námahu při změně nebo reinstalaci operačního systému.

Vzhledem k tomu, že ceny SSD jednotek klesají, je čím dál méně důvodů, proč se ve většině systémů rozhodnout pro HDD. Pevný disk o velikosti 500GB nebo 1TB je možné koupit kolem 1 200 Kč (únor 2020) a za podobnou cenu je možné koupit SSD jednotku s kapacitou 256GB, přičemž i běžný uživatel pozná výrazný rozdíl v rychlosti spouštění systému a odezvy při práci v operačním systému. V nových počítačových sestavách a noteboocích je čím dál častěji doplněna SSD jednotka nebo alespoň hybridní disk.

Hybridní disky a externí úložiště

Hybridní disky střední cestou výhod mezi jednotkami SSD a pevnými disky, protože kombinují pevný disk a SSD jednotku do jednoho zařízení. Existuje několik různých variant této technologie.

Za prvé tu máme SSHD – nebo hybridní jednoty SSD. Tyto jednotky kapacitu pevných disků (často kolem jednoho nebo dvou terabytů) a jsou vybaveny extra vyrovnávací pamětí – SSD NAND paměti (obvykle několik GB). SSHD pracují tak, že si zjistí, které soubory nejčastěji používají, a ty pak zapisují do rychle přístupné části paměti (SSD). Všechny ostatní soubory jsou uloženy na rotujícím disku (HDD). Zatímco SSHD nemají takovou odolnost a nižší spotřebu energie jako jednotky SSD, stále ale nabízejí značné navýšení rychlosti pro určité procesy.

Jednotky SSHD existují v rozměrech 2,5 a 3,5 palce. Kromě těchto dvou variant, které jsou dobrými možnostmi pro ty, kteří mají v zařízení prostor pouze pro jeden disk, je také možné zvolit variantu nákupu více samostatných jednotek v závislosti na konfiguraci a dostupném prostoru pro montáž disků.

Kromě těchto možností je také možnost použit disk jako externí úložné zařízení. Existují disky vyrobené speciálně pro tento účel – nicméně prakticky jakýkoli disk, který lze namontovat do počítače, může být vložen do externího rámečku (boxu) a připojen k počítači prostřednictvím USB konektoru. Takový disk pak funguje jako jakýkoliv jiný, ale zároveň jej můžete přenášet, takže můžete přistupovat k uloženým souborům na libovolném počítači nebo notebooku.

Závěr

Prostředí úložišť dat se stále mění a SSD jednotky budou čím dál častěji nahrazovat klasické pevné disky. Při nákupu nové počítačové sestavy nebo notebooku doporučujeme zvolit možnost doplnění nebo výměny úložiště za jednotku SSD. Cenový rozdíl bude stát za to, výrazný rozdíl v rychlosti poznáte při každém spuštění.

Při nákupu repasovaného notebooku tak velice doporučujeme vybrat takový, který již SSD disk obsahuje, nebo využít naší služby rozšíření o SSD disk, kterou si můžete přidat k Vašemu nákupu na Tera.cz.