Go On je neprávem zapomenutý seriál

Je mu kolem čtyřiceti, je cynický, sarkastický a navíc ve svém životě postrádá ženu, kterou skutečně miluje. Mnoho lidí by si pod takovou definicí představilo úplně jinou seriálovou postavu. A je pravdou, že Go On v mnohém připomíná seriál Californication, případně Přátelé. O čem to vlastně je? Ryan King je sportovní komentátor, moderátor pracující v rádiu. Je nadmíru úspěšný, je vtipný, talentovaný a mezi diváky dost oblíbený. Má to ale jeden háček – jeho žena měla autonehodu, při níž zahynula. A tak se ze sarkastického Ryana stává tak trochu troska. Nechce si přiznat, že jeho život ztrácí smysl a směr, nechce být za slabocha.

Řešením je pro něj skupinová terapie, na níž zpočátku nechce docházet. A opravdu to v pilotní epizodě vypadá, že Ryan půjde tvrdě proti ostatním na sezení. Nakonec však napadne muže, jenž si textuje za volantem podobně jako jeho žena, takže se rozhodne terapeutická sezení navštěvovat. A kolem nich se vlastně točí celý seriál. A vskutku je mnohdy vtipný. Hlavně díky jedincům, kteří se účastní léčby. Namátkou jmenuji třeba pana K., který má zálibu ve vrásčitých nohách (šestá epizoda), kočičí ženu Soniu, jež se nemůže smířit se smrtí jedné ze svých kočiček, případně George, slepého člena skupiny, který je v podání Billa Cobbse (Noc v muzeu) nejlepší vedlejší postavou. Za zmínku dále stojí terapeutka Lauren, která sice radí svým pacientům, ale sama nemá v soukromí jasno.

Co je však nejdůležitější, seriál Go On má spád. Jedna epizoda je dlouhá dvacet pět minut, což se osvědčilo v jiných podobných seriálech. Dále sází na hlavní postavu, která má důvtip, je neotřelá a v podání Matthewa Perryho cynicky přisprostlá. Ale rozhodně se nejedná o další Přátele, seriálem prolíná mírně pochmurná atmosféra. Ryan často někomu z přátel vypráví o mrtvé ženě, jak se do ní zamiloval, jak s ní trávil čas, jak se každou noc ve stejnou chvíli otočila v posteli, což mu tolik nyní chybí. Zkrátka a dobře… Ryan je nešťastný muž, který stesk po zesnulé partnerce skrývá pod maskou cynismu.

I přes Ryanovo truchlení však řadím Go On mezi komedie s inteligentním humorem. Postavy se vyvíjejí, nepatrnější je to zřejmě u samotného Ryana a terapeutky Lauren, která se postupem času stává tak nějak lidštější. Autorem scénáře je Scott Silveri, jenž se podílel na seriálech jako Přátelé a Joye. Mohu s velkou radostí dodat, že je patrný tvůrcův mentální vývoj – od prostého humoru k pomyslné umělecké jiskře, kterou podněcují důmyslné dialogy a o trochu hlubší zápletka než v jeho předchozích počinech. Zkrátka už to není jen třicet minut o tom, kdo kde co trapného udělá. Je to komedie o tom, co udělá ironický novinář, když se mu zhroutí život. Jak se vyrovná se zbytkem života.

Není nic, co bych této televizní show mohl vytknout. Snad jen českým televizním stanicím, protože seriál se k nám ani po třech letech od začátku vysílání nedostal. A velká škoda je rovněž to, že po dvaadvaceti perfektních epizodách příběh Ryana Kinga končí. Ale možná je to tak lepší, přeci jen by pak mohl dopadnout plitce a znaveně jako jemu podobný kolega Hank Moody. Díky střízlivosti tvůrců se tak nestoudný Ryan nikdy neokouká.

90%